Fanny Ardant a já

A jaká herečka se líbí vám? Až vám někdo ve společnosti položí tuhle otázku, odpovězte s rozmyslem. Nejmenujte žádnou známou celebritu, ani hezkou ale jinak nezajímavou tvář, která vykukuje ze všech médií a zná ji opravdu každý. Vyberte si méně známou (alespoň u nás) a trochu tajemnou, oduševnělou femme fatale, jako je Fanny Ardant. A vychutnejte si svoji převahu, když ji tazatel nebude znát...

Foto Gúgl

Francouzská herečka Fanny Ardant přijela do Prahy na pozvání Francouzského institutu (IFP) představit svůj režijní debut - film Popel a krev. V Praze bude tento víkend a také v pondělí 12.4., kdy vystoupí v divadle Komedie v monodramatu Kassandra s doprovodem orchestru Prague Modern.

Film je vysoce stylizovaný a vizuálně vybroušený dramatický příběh dávné rodinné tragédie z prostředí řídícího se vlastním specifickým zvykovým právem... Vdova se třemi již dospělými dětmi se po letech od vraždy svého manžela vrací do rodného místa na svatbu příbuzné. Jejich příchod a osudové okolnosti - potlačovaná nenávist, sklony k násilí a také vznětlivost jednoho ze synů však vedou k další tragédii...

Ale zpět k Fanny. Když jsem se dozvěděl, že přijede jako host Febiofestu, začal jsem plánovat naše setkání. Přihlásil jsem se do divácké poroty Febiofestu a jako důvod svého zájmu o působení v porotě jsem uvedl: Fanny Ardant. Kupodivu mě vybrali. Ale Fanny nepřijela. Odložila svůj příjezd do Prahy až na pozvání IFP. Jenže tisková konference nebude a hodina věnovaná na rozhovory s novináři je již obsazena... Jedinou možností tak zůstalo druhé shlédnutí filmu, po němž má následovat beseda s režisérkou.

Příprava: kupuji kytici růží a dárek (neprozradím co). Upravuji zevnějšek a práším sako, které jsem asi rok nestihl dát do čistírny. Vybírám si strategické místo na kraji ve čtvrté řadě. Během filmu si všimnu několika detailů, podle nichž se snažím film zasadit do konkrétní doby, což ale asi nemá žádný smysl. Také se snažím vymyslet nějakou inteligentní otázku. A přemýšlím, kdy mám vyrazit s kyticí a dárkem, abych nebyl za kašpárka. Mimochodem, nikdy jsem si žádnou fotku nebo plakát žádného hrdiny či hrdinky, filmového nebo jiného nikam nevylepil. No - kecám, jednou jsem si vystřihl z novin fotku Evžena Ionesců a postavil ho na čestné místo do knihovny vedle dědečka.

Po filmu následuje malá pauza, příprava pódia pro Fanny a moderátora... V předsálí se rozblikají blesky fotoaparátů a je jasné, že Fanny přichází. Je štíhlá a elegantní, oblečená v černém. Moderátor ji vítá a rozproudí diskusi - nejprve pouze dialog ona a on. Rozhovor je tlumočen do sluchátek, takže příliš nevnímám její hlas, ale zdá se, že na rozdíl ode mě nemá trému. I když sedí trochu neposedně. Sahá si do vlasů, kroutí knoflíky na svetříku a škrábe se na koleně. Moje otázka na zasazení filmu do konkrétního historického kontextu ztrácí smysl, když Fanny říká, že nechtěla film zasadit do žádné konkrétní doby ani místa. Zmiňuje však albánského spisovatele Ismaila Kadareho, který o problematice krevní msty psal v knize Krvavý duben. A protože má Kadareho zjevně ráda, napadá mě otázka, zda od něj četla knihu Generál mrtvé armády a pokud ano, zda by ji tento příběh zaujal jako námět k filmu. A moderátor najednou končí svůj dialog a vyzývá publikum, aby se ptalo. Nikdo se nehlásí a tak se hlásím já a nejprve se ptám, zda mohu předat květiny a dárek. Inu, asi nebudu tak slavný jako muž, který pohladil Obamu, budu jen mužem, který dal Fanny kytky a dárek (kolikátým asi..?), ale stálo to za to. Fanny mi děkuje a zdá se, že má radost - opravdovou! Blekotám svoji otázku a než si stačím nasadit sluchátka, uteče mi kus odpovědi. Nicméně pochopím, že film již byl natočen a hrál v něm Mastroianni...

Takže už víte, jaká herečka se mi líbí..?