.... nepodezírám našu bábu z gender, ale vona už měla jasno před půl stoletím,- "Pepiko, nehceš bochto ? Jozífko, daj tem slépkám vodo ! .....

Karma!

Myslím, že v tomto ohledu lze za velmi pokrokové považovat "plzeňské" skloňování přídavných jmen přivlastňovacích. Zde je jeden univerzální tvar pro všechny pády všech rodů jednotného i množného čísla:

1. pád: Lojzovo táta, Lojzovo máma, Lojzovo dítě, Lojzovo děti

2. pád: zeptal jsem se Lojzovo táty, Lojzovo mámy, Lojzovo dítěte, Lojzovo dětí

3. pád: dal jsem to Lojzovo tátovi, Lojzovo mámě, Lojzovo dítěti, Lojzovo dětem

4. pád: potkal jsem Lojzovo tátu, Lojzovo mámu, Lojzovo dítě, Lojzovo děti

6. pád: povidali mi o Lojzovo tátovi, o Lojzovo mámě, o Lojzovo dítěti, o Lojzovo

dětech

7. pád: potkal jsem se s Lojzovo tátou, s Lojzovo mámou, s Lojzovo dítětem, s lojzovo dětmi.

Myslím, že podobně lze upravit i jiná místa pravopisu, se kterými mají problémy nejen cizinci, ale i naši školáci.

Bych příslušnost k pohlaví určoval podle zásluh (ale nevím jakých)

Osobně bych byla spíš pro mužský rod - s tím, že by se neříkalo, že je mužský. Je to jednodušší.

Samozřejmě to nemyslím vážně...

http://janaslaninova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=582744